KempHoogstad daňové novinky 5/2023
KempHoogstad daňové novinky 5/2023
Nová ohlašovací povinnost vůči ČSSZ od 1. dubna 2023
Od 1. 4. 2023 vzniká nová ohlašovací povinnost vůči ČSSZ. Zaměstnavatel je nově povinen nahlásit nástup každého zaměstnance, který je cizincem požívajícím status dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu v pracovním poměru, činným na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, a to bez ohledu na to, jestli vznikla účast na nemocenském pojištění nebo nikoliv. Nově tedy budou evidovány i dosud nepojištěné osoby. U nově nastupujících zaměstnanců platí běžná lhůta pro přihlášení 8 kalendářních dnů ode dne nástupu.
Nové podmínky pro podávání daňového přiznání
Pro rok 2023 byl změněn limit rozhodný pro povinnost podat daňové přiznání, a to ze původních 15 000 Kč na 50 000 Kč. Současně se změnila i výše limitu pro povinnost podat daňové přiznání pro poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, pokud má další příjmy podle § 7 až 10, a to z původních 6 000 na 20 000 Kč.
Pojištění zaměstnanců v oblasti tzv. teleworkingu
Česká republika uzavřela s Německem a Rakouskem rámcové dohody, které se týkají osob vykonávajících práci na dálku ve druhém státě, tzv. teleworking. Obě dohody jsou účinné od 1. března 2023 a reagují na aktuální trendy v oblasti práce z domova provozované ze zahraničí. Dohody zvyšují limit rozsahu práce, při kterém zaměstnanec pracující na dálku z druhého státu zůstává v pojistném systému státu zaměstnavatele. Dle nově uzavřených rámcových dohod bude pro udržení zaměstnance v českém pojistném systému možné využít limit zvýšený na 40 % z původních 25 % jeho celkové pracovní doby odpracované v druhém státě prováděné skrze informační technologie.
O výjimku musí zaměstnanec požádat. Žádost se podává u příslušné instituce členského státu, jehož právním předpisům si zaměstnanec přeje podléhat, v případě Česka to je příslušná ČSSZ. O výjimku je možné žádat na dobu až dvou let, a to i opakovaně. Současně se vyjednává rámcová dohoda na úrovni všech členských států EU, která by měla umožnit práci z domova do maximálního limitu 49,9 %. Očekává se, že by tato dohoda měla vstoupit v platnost k 1. červenci 2023.
Povinnosti poskytovatelů ubytovacích služeb
Generální finanční ředitelství vydalo aktualizovanou informaci k daňovému posouzení povinností poskytovatelů ubytovacích služeb. Informace reaguje na legislativní změny účinné od ledna 2023 v oblasti DPH, daně z příjmů fyzických osob a daně z nemovitých věcí.
Finanční správa se vyjádřila k otázce rozdílu mezi ubytovací službou a nájmem nemovité věci z pohledu DPH. Dále pro účely daně z příjmů fyzických osob je podstatné, zda poskytování ubytování naplňuje znaky podnikání či nikoliv. Pokud tomu tak je, pak příjmy podléhají dani jako příjmy ze samostatné činnosti a poskytovatel může uplatnit výdaje ve skutečné výši, nebo paušální výdaje v závislosti na tom, zda vlastní příslušné živnostenské oprávnění. Pronajímatel může vstoupit i do paušálního režimu a tyto příjmy zdaňovat paušální daní. Poskytuje-li ubytovací služby právnická osoba, měla by příjmy z ubytovacích služeb vykazovat ve svém přiznání k dani z příjmů právnických osob. Pokud jsou v nemovité věci poskytovány ubytovací služby, bude podléhat příslušné sazbě daně z nemovitostí stanovené pro podnikání (10 Kč/ m2 zastavěné nebo podlahové plochy).
Daň z neočekávaných zisků
Finanční správa zveřejnila odpovědi na dotazy týkající se daně z neočekávaných zisků, která se uplatňuje v období let 2023 až 2025. Vznik daňové povinnosti se posuzuje samostatně za každé zdaňovací období. Základní podmínkou je dosažení rozhodných příjmů ve výši alespoň 50 mil. Kč, a to za zdaňovací období, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků. Pro vymezení skupiny poplatníků s neočekávanými zisky se úhrn rozhodných příjmů počítá za všechny členy skupiny, a to i v případě, kdy se mateřská společnost nachází v zahraničí. Do příjmů se započítají příjmy české společnosti i příjmy zahraniční společnosti zdaňované v ČR.
Daň z neočekávaných zisků nepodléhá zvláštnímu registračnímu řízení. Přiznání k dani z neočekávaných zisků se podává ve stejných lhůtách jako přiznání k dani z příjmů, a to i v případě, kdy poplatník vykáže nulovou daňovou povinnost. Daň z neočekávaných zisků není daňově uznatelným nákladem a nelze na ni uplatnit slevy, které by poplatník nevyužil pro účely daně z příjmů právnických osob. Je daní zálohovou a použijí se obdobně ustanovení upravující zálohy na daň z příjmů, které vycházejí z poslední známé daňové povinnosti.
Plánovaná novela zákona o investičních pobídkách
Novela by měla zrušit povinnost předkládat vládě k projednání každou žádost o investiční pobídku. Posuzování žádostí se tak pro většinu projektů vrátí na úroveň ministerstva průmyslu a obchodu se zapojením dalších ministerstev. Povinné schvalování vládou zůstane pouze u tzv. strategických investic, které mohou získat hmotnou podporu na pořízení dlouhodobého majetku. Nově nastavená pravidla by se měla vztahovat až na žádosti, které budou podány po nabytí účinnosti zákona.
Dalšími změnami je rozšíření podmínky vyšší přidané hodnoty na všechny regiony České republiky s výjimkou těch, kde podíl nezaměstnaných osob činí 7,5 % a více a současně se rozšiřuje okruh tzv. strategických výrobků.
Globální minimální daň
Globální minimální daň se bude uplatňovat od zdaňovacích období, která začnou 1. ledna 2024 a bude se týkat všech společností ve skupině, jejíž konsolidované výnosy za alespoň dvě ze čtyř bezprostředně předcházejících zdaňovacích období převýšily 750 mil. eur (18 mld. Kč).
Globální minimální daň ve výši 15 % má být zavedena na úrovni OECD a EU. Členské státy EU mají povinnost přijmout příslušnou legislativu již v průběhu roku 2023, přičemž mohou v některých případech její uplatňování odložit. Návrh českého zákona ještě nebyl zveřejněn.
Globální minimální daň se uplatní, pokud sazba efektivní daně nedosahuje 15 %, přičemž efektivní daň je stanovená jako podíl daní (splatné a odložené), které skupina vykazuje v rámci dané jurisdikce, a zisku před zdaněním stanoveného na základě mezinárodních účetních standardů. Efektivní daň se může tedy významně lišit od sazby statutární daně např. z důvodu uplatňování různých slev na dani.
Pravidla pro výpočet efektivní daně a daně dorovnávací budou jednotná pro všechny jurisdikce. Dorovnávací daň vybere za své dceřiné společnosti stát mateřské společnosti. Ale i stát dceřiné společnosti se bude moci rozhodnout, že daň vybere. Pak bude tato dorovnávací daň uhrazená dceřinou společností započtena oproti daňové povinnosti společnosti mateřské. Předpokládá se, že ČR se rozhodne dorovnávací daň, která by vznikla na úrovni českých dceřiných společností, vybírat, nebo uložit dceřiným společnostem povinnost prokázat, že dorovnávací daň nevznikla. Jinak bude totiž dorovnávací daň příjmem státního rozpočtu státu mateřské společnosti, i když se bude vztahovat k ekonomické činnosti dceřiné společnosti sídlící v ČR. Tak jako tak přinese tato nová úprava nutnost splnit řadu povinností souvisejících s prokázáním, že dorovnávací povinnost nevznikla.