KempHoogstad daňové novinky 4/2017

Novela daňových zákonů konečně schválena

Poslanecká sněmovna potvrdila původní znění navrhované novelizace vybraných daňových předpisů, která měla být původně účinná již od ledna 2017, a neakceptovala tak změny navrhované Senátem. Schválený zákon musí ještě podepsat prezident a nabude účinnosti nejspíše 1. června 2017 či 1. července 2017, a to v závislosti na tom, kdy dojde k jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Tímto dnem nabude účinnosti většina změn v oblasti daně z přidané hodnoty a některé změny v oblasti daně z příjmů, které tak budou relevantní již pro zdaňovací období roku 2017 jako např. zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a třetí dítě nebo změny v oblasti uplatnění paušálních výdajů. Část změn týkajících se daně z příjmů však bude účinná až pro zdaňovací období roku 2018 nebo ve vazbě na okamžik zařazení či zahájení odepisování dlouhodobého majetku či na okamžik předání předmětu finančního leasingu.

O obsahu novely jsme Vás informovali v Daňových novinkách na konci loňského roku. Níže proto upozorňujeme pouze na vybrané změny, o nichž jsme zatím neinformovali, neboť byly nebo dle našeho očekávání mohly být předmětem pozměňovacích návrhů.

• Snížení maximálních částek paušálních výdajů OSVČ nebo poplatníků s příjmy z pronájmu a zrušení omezení uplatnění slev na dani

Dojde ke snížení maximálních částek paušálních výdajů, které mohou uplatnit osoby samostatně výdělečně činné nebo osoby s příjmy z pronájmu, na polovinu. Procenta pro výpočet paušálního výdaje zůstávají nezměněna. Maximálního paušálního výdaje dosáhne poplatník při příjmu 1 milion korun; při vyšším příjmu bude již paušální výdaj konstantní. Na druhou stranu však budou moci tito poplatníci s paušálními výdaji opět bez omezení uplatňovat slevu na manžela/manželku a daňové zvýhodnění na děti.
Poplatníci s příjmy nad 1 milion korun budou mít v roce 2017 možnost volby - tj. buď uplatnit paušální výdaje již v nižší maximální částce a současně uplatnit slevu a daňové zvýhodnění anebo uplatnit maximální paušální výdaje ve výši dle znění před novelou, avšak s omezením nároku na slevu a daňové zvýhodnění. Poplatníci s příjmy do 1 milionu mohou uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění již za zdaňovací období roku 2017, neboť jejich paušální výdaje v maximální výši nepřekročí nově zakotvené limity.

• Rozšíření možnosti OSVČ požádat o stanovení daně paušální částkou

Nově budou moci žádat o stanovení daně paušální částkou i OSVČ, které mají zaměstnance nebo příjmy ze závislé činnosti.

• Závazné posouzení způsobu určení základu daně u stálé provozovny

Daňoví nerezidenti budou moci nově žádat o závazné posouzení, zda způsob určení základu daně nebo daňové ztráty z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny nevede k nižšímu základu daně či vyšší daňové ztrátě, než jaké by dosáhl z téže nebo podobné činnosti vykonávané za obdobných podmínek daňový rezident České republiky.

• Změny při povinnosti přiznání DPH k okamžiku přijetí úplaty

Povinnost odvést DPH z přijaté úplaty či přiznat osvobození plnění při přijetí úplaty se nově uplatní tehdy, když je ke dni přijetí úplaty dostatečně známo předmětné zboží nebo služba, sazba daně a místo plnění. Tato změna může mít výrazný dopad na DPH v oblasti poskytování různých poukázek či předplacených služeb.

Závěrem ještě upozorňujeme, že pro zdaňovací období roku 2017 platí vyšší limity pro odpočty penzijního a životního pojištění při zdanění fyzických osob, které se ze stávajících maximálních částek 12 000,- Kč ročně zvyšují na částku 24 000,- Kč. Také se zvyšuje limit pro daňové osvobození příspěvků na penzijní a životní pojištění poskytované zaměstnavateli svým zaměstnancům, a to ze stávající úhrnné částky 30 000,- Kč na 50 000,- Kč ročně.

Připravované změny související s mezinárodními opatřeními proti daňovým únikům

Na základě mezinárodní iniciativy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) proti rozmělňování základu daně a přesouvání zisků tzv. programu BEPS byly v rámci Evropské unie v loňském roce schváleny dvě směrnice - směrnice upravující povinnou automatickou výměnu informací a směrnice zavádějící pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem (tzv. ATAD). Příprava implementace těchto směrnic do české legislativy právě probíhá.

• Automatická výměna informací

Směrnice zavádí povinnost pro mezinárodně působící skupiny, jejichž konsolidovaný obrat za předcházející účetní období přesáhl 750 milionů EUR, podávat tzv. Country by country report - Zprávu podle zemí. Zprávu bude zpracovávat skupina prostřednictvím jedné své určené entity, která zprávu oznamuje správci daně, který ji v rámci automatické výměny informací poskytne státům, ve kterých tato skupina vyvíjí činnost. Vzhledem k tomu, že zpráva bude obsahovat souhrnné informace jak o nadnárodní skupině, tak i o jednotlivých podnicích této skupiny, budou muset ostatní entity poskytovat pro účely zpracování zprávy svou součinnost.
Příslušný vládní návrh zákona zavádějící tuto povinnost do české legislativy je nyní v projednávání Poslanecké sněmovny, přičemž účinnosti by měl zákon v souladu se směrnicí nabýt nejpozději 5. června 2017.
V souvislosti se směrnicí o automatické výměně informací byla dále schválena novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, která s účinností od 1. dubna 2017 zavádí automatickou výměnu informací o předběžných daňových rozhodnutích a předběžných posouzeních převodních cen, které byly vydány daňovou správou jednoho státu, ale mají dopad v druhé daňové jurisdikci. Z českého pohledu se tato výměna informací týká rozhodnutí o závazném posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednaná mezi spojenými osobami.

• Pravidla proti vyhýbání se daňovým povinnostem

V souvislosti s implementací těchto pravidel do české legislativy zveřejnilo nyní ministerstvo finance podrobný diskusní materiál, který shrnuje jednotlivá pravidla a rámcově popisuje možné varianty jejich implementace. Materiál obsahuje zejména návrhy níže uvedených pravidel:

1. Pravidlo omezující daňovou uznatelnost tzv. nadměrných výpůjčních nákladů do výše 30 % EBITDA. Do těchto nákladů by měly kromě úroků spadat i další náklady související s dluhovými a obdobnými nástroji (poskytnutými nejen od spojených osob), a to ve výši, o kterou převyšují zdanitelné úrokové výnosy. Pravidlo by se mělo uplatnit v zásadě u všech subjektů s možnou výjimkou pro finanční podniky a pro subjekty stojící mimo skupinu. Navrhuje se, aby se pravidlo neaplikovalo, pokud nadměrné výpůjční náklady nepřekročí výši 1 miliónu EUR.
2. Pravidlo zavádějící tzv. zdanění při odchodu (exit taxation), dle kterého by mělo dojít ke zdanění rozdílu mezi tržní a daňovou hodnotou aktiv, která budou poplatníkem přesunuta do jiného státu např. v případě přesunu majetku do nebo ze své stálé provozovny, při přesunu daňové rezidence či při přesunu obchodní činnosti. U tohoto pravidla je možné účinnost posunout až k 1. lednu 2020.
3. Pravidlo pro zdanění příjmů ovládané zahraniční společnosti v rámci základu daně mateřské společnosti se sídlem v ČR (tzv. CFC pravidlo), které má zabraňovat převádění zisků na dceřiné společnosti v zemích s nižší úrovní zdanění. Navrhuje se, že pro účely pravidla by měl podíl v ovládané společnosti být vyšší než 50 % a ke zdanění dojde, pokud je daňové zatížení ovládané společnosti v zahraničí nižší než polovina daně, kterou by platila v ČR. Dále by měly být definovány určité výjimky, kdy se pravidlo neuplatní.
4. Pravidla postihující tzv. hybridní nesoulady tj. situace, kdy v důsledku rozdílných vnitrostátních předpisů (např. v právní kvalifikaci subjektů, finančních instrumentů, definice stálé provozovny) jednotlivých států, je možné dosáhnout daňových výhod v podobě např. dvojího nezdanění příjmu nebo dvojího snížení základu daně odpočtem týchž nákladů. Pravidla by se měla týkat hybridních nesouladů nejen v rámci členských států, ale i ve vztahu ke třetím zemím.

Pravidlo týkající se daňové uznatelnosti finančních nákladů a CFC pravidlo by mělo být účinné od 1. ledna 2019. U „zdanění při odchodu" a u pravidla postihující hybridní nesoulady zvažuje ministerstvo využít možnosti posunout jejich účinnost až na 1. leden 2020.
Závěrem bychom ještě rádi zmínili, že v rámci programu BEPS schválila OECD na konci loňského roku znění nové mnohostranné smlouvy, na základě které budou státy, které se k této smlouvě připojí, povinny při aplikaci jednotlivých smluv o zamezení dvojímu zdanění respektovat opatření zabraňující využívání těchto smluv pro rozmělňování daňových základů a přesouvání zisků. Opatření se budou týkat zneužívání smluv o zamezení dvojímu zdanění, způsobů řešení sporů v oblasti zamezení dvojího zdanění, vyhýbání se statusu stálé provozovny a neutralizace efektů hybridních schémat. Předpokládá se, že Česká republika se k této mnohostranné smlouvě připojí. Mnohostranná smlouva pak také upravuje, jakým způsobem budou moci státy tato opatření na jimi uzavřené smlouvy o zamezení dvojímu zdanění aplikovat.

Informace zveřejněné Generálním finančním ředitelstvím v roce 2017

Na webových stránkách finanční správy byl zveřejněn aktualizovaný pokyn D-29 a další informace k rozšíření možnosti prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení. Dále byla aktualizována i informace k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u poskytnutí služby elektronických komunikací a byly zveřejněny nové informace k výkladu některých ustanovení zákona o evidenci tržeb.

Rozšíření možností prominutí pokuty související s kontrolním hlášením

Bez konkrétního důvodu je možné nově žádat o úplné prominutí až dvou pokut za pochybení nastalá v roce 2016 a jedné pokuty za pochybení nastalé v roce 2017, a to za předpokladu, že plátce v posledních 3 letech závažným způsobem neporušil daňové nebo účetní předpisy.
Nově je také možné žádat např. o prominutí pokuty, kdy plátce sice reagoval na výzvu k podání kontrolního hlášení či k odstranění nesrovnalostí, avšak opožděně, a to nejdéle 5 dní po zákonném termínu, a současně se jednalo o situaci, kdy mu povinnost podat kontrolní hlášení skutečně nevznikla nebo o situaci, kdy plátce potvrzuje správnost původně podaného hlášení.
Pokyn reaguje také na nález Ústavního soudu, který zrušil s účinností od 15. února 2017 ustanovení § 101g odst. 5 zákona o DPH, dle kterého může finanční úřad výzvu k podání kontrolního hlášení zaslanou e-mailem považovat za doručenou okamžikem odeslání správcem daně. Pokud byla vyměřena pokuta v případech, kdy výzva byla doručena pouze e-mailem, a to v období od 1. ledna 2016 do 15. února 2017, je možné žádat o úplné prominutí pokuty.
Před podáním žádosti o prominutí doporučujeme se důkladně seznámit s výše uvedeným pokynem a s doplňující informací, které tuto problematiku velmi podrobně upravují. Žádost o prominutí podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000,- Kč.

Upřesnění aplikace přenesení daňové povinnosti u elektronických komunikačních služeb

Od 1. října 2016 platí režim přenesení daňové povinnosti u služeb elektronických komunikací, a to pro zdanitelná plnění poskytovaná mezi podnikateli v tuzemsku na úrovni velkoobchodu. Nově zveřejněný dodatek k informaci upřesňující podmínky aplikace tohoto režimu u telekomunikačních služeb na rozdíl od původní informace z loňského roku uvádí, že režim přenesení daňové povinnosti se neuplatní, pokud příjemce nakupuje předmětnou službu elektronických komunikací za účelem vlastní spotřeby nebo aby umožnil konzumaci služby dalším koncovým uživatelům (např. zaměstnancům, dceřiným společnostem, nájemníkům, ubytovaným osobám, zákazníkům restaurace).

Doplňující informace k evidenci tržeb

Generální finanční ředitelství vydalo doplňující informace k problematice okamžiku vzniku tržby u platebních operací realizovaných prostřednictvím internetu. Podle těchto informací mohou za určitých podmínek poplatníci evidovat tržbu až v okamžiku, kdy se dozví o tom, že došlo k odepsání platby z účtu zákazníka (tj. nikoli k okamžiku vydání příkazu k provedení platby) nebo v okamžiku, kdy dojde k expedici zboží či poskytnutí služby, předchází-li to okamžiku zjištění odepsání platby. Doplňující informace se zabývají i otázkou plateb uskutečněných přes platební brány.
Dále byla metodika doplněna o problematiku evidence tržeb v případech, kdy hotovostní platbu přijímají od zákazníků dopravci zajišťující doručení zboží a problematiku posuzování minoritní činnosti pro účely pozdějšího zahájení evidence tržeb až ve vazbě na hlavní činnost, pokud by příjmy z minoritní činnosti podléhaly evidenci dříve než příjmy z hlavní činnosti.