KempHoogstad daňové novinky 12/2017

Rozsudek ústavního soudu k některým otázkám EET

Ústavní soud na konci minulého týdne rozhodl o zrušení některých ustanovení zákona o evidenci tržeb, čímž částečně vyhověl návrhu skupiny poslanců ODS a TOP09.

Z praktického hlediska bude pro daňové poplatníky, kterých se dosud povinnost elektronické evidence tržeb (EET) netýkala, nejdůležitější, že s účinností od 28. února 2018 se ruší ustanovení, kterými měla 1. března 2018 a následně 1. června 2018 nastat 3. a 4. etapa zavádění EET. Povinnost EET tak prozatím zůstává pouze subjektům s tržbami z ubytovacích a stravovacích činností a z velkoobchodu a maloobchodu. Ostatní, jako např. svobodná povolání, lékaři, právní, daňoví a účetní poradci či poskytovatelé podobných služeb, podnikatelé v dopravě či zemědělství, výrobci potravinářských výrobků a další tak mohou zatím s přípravami na zavedení EET počkat či je pozastavit.

Vzhledem k tomu, že však ministerstvo financí informovalo o právě probíhající přípravě novely zákona o EET, do níž by mělo zapracovat i dopady tohoto ústavního rozsudku, lze předpokládat, že snahou ministerstva bude povinnost EET pro tyto subjekty v budoucnu opět stanovit, i když pravděpodobně novela navrhne některé další výjimky pro vybrané subjekty. Výjimky z EET dané některým subjektům již nyní formou nařízení vlády (např. nevidomým či prodejcům sladkovodních ryb) zůstávají účinné pouze do 31. prosince 2018, neboť ústavní soud zamítl možnost, aby ke stanovování výjimek byla zmocněna vláda. Nově tak bude nutné upravit výjimky přímo v zákoně.

S účinností od 1. března 2018 ústavní soud dále zrušil povinnost evidovat platby uskutečněné platební kartou případně jiným obdobným bezhotovostním způsobem, který spadal pod povinnost EET, neboť se jedná o transakce, jež mohou být dohledatelné i jiným způsobem. Vzhledem k tomu, že však tento způsob plateb je využíván zejména subjekty, které již EET zavést musely v rámci 1. a 2. etapy a musely již vynaložit náklady na zavedení EET, je otázkou nakolik se zrušení povinnosti evidovat tento typ plateb projeví v praxi, neboť změna nastavení systému může pro podnikatele představovat dodatečný náklad. Evidence těchto plateb může být nadále uskutečňována na dobrovolné bázi a zákazníkům mohou být vydávány účtenky.

Poslední zrušené ustanovení se týká povinnosti uvádět DIČ na účtence, což podle předkladatelů ústavní stížnosti je v rozporu s ochranou soukromí, neboť u fyzických osob obsahuje DIČ jejich rodné číslo. Od 1. března 2018 tak DIČ nemusí být na účtence uvedeno, avšak i nadále bude údajem odesílaným datovou zprávou v rámci EET. Pokud je účtenka daňovým dokladem z hlediska DPH, kde DIČ je povinnou náležitostí, povinnost podle zákona o DPH zůstává nedotčena.

O dalším vývoji v této oblasti a zejména o přípravě novely Vás budeme průběžně informovat.

Zajímavé informace ze strany finanční správy

Finanční správa zveřejnila další své stanovisko k otázce DPH ve vztahu k základu daně z nabytí nemovitých věcí a dále k daňovým dopadům poskytování ubytování pomocí internetových platforem.

Daň z nabytí nemovitých věcí z ceny sjednané nově vždy bez DPH

Na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu finanční správa v září veřejně akceptovala nezahrnutí DPH do základu daně z nabytí v případech, kdy byl poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí převodce a k převodu došlo v období od 1. 1. 2014 do 31. 10. 2016. Nyní finanční správa rozšířila uplatnění tohoto názoru i na ostatní případy, kdy je základem daně cena sjednaná, tj. i na případy, kdy je poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí nabyvatel včetně případů po 31. 10. 2016. Tento závěr je v souladu s daňovou neutralitou a nebude tudíž docházet k případům, kdy pouze proto, že je převodce plátcem DPH, nabyvatel (resp. dříve převodce) je zatížen vyšší daní z nabytí nemovitých věcí, než kdyby převodce plátcem DPH nebyl (DPH by zvyšovala základ daně pro daň z nabytí nemovitých věcí).

Uvedené závěry bude finanční správa aplikovat na případy, kdy dosud nebylo dokončeno daňové řízení. V případech, kdy jsou daňová řízení ukončena (daň byla již vyměřena), mohou poplatníci uplatnit svá práva podáním dodatečných daňových přiznání. Toto se může týkat mnoha daňových subjektů, neboť na základě důvodové zprávy a původního výkladu finanční správy měla být DPH součástí základu daně.

V této souvislosti je také vhodné, aby ve smlouvách týkajících se nabytí vlastnického práva byla vždy vyčíslena částka DPH, pokud je součástí ceny sjednané.

Poskytování ubytování prostřednictvím internetových platforem

Finanční správa zveřejnila informaci týkající se daňových povinností poskytovatelů ubytovacích služeb prostřednictvím internetových platforem jako je například Airbnb a další. Osoby využívající těchto služeb by se měli seznámit s možnými daňovými dopady.

Poskytování ubytování je v zásadě ekonomickou činností, a tudíž i potenciálním zdanitelným plněním. Pro osoby poskytující tyto služby to může vést k povinnosti registrace k DPH z titulu obratu nebo k povinnosti registrovat se jako osoba identifikovaná a odvést DPH při přijetí elektronické služby od zprostředkovatele.

Z hlediska daně z příjmů existuje velká pravděpodobnost, že se bude u poskytovatele jednat nikoliv o příjmy z pronájmu, ale o příjmy ze samostatné výdělečné činnosti s odlišným způsobem zdanění a i s dopady v oblasti sociálního a zdravotního pojištění. Zásadní vliv na to bude mít charakter a doba trvání takového ubytování. Na to navazuje i případná povinnost evidence tržeb v případech kdy k platbám za ubytování dochází v hotovosti či obdobným způsobem. Komu tato povinnost vzniká, bude záležet na konkrétních podmínkách smluvních vztahů mezi účastníky.

Svěřenské fondy a jejich uplatnění v praxi

Na základě novely zákona o daních z příjmů, která je účinná od 1. července tohoto roku, mohou být svěřenské fondy považovány za mateřskou společnost a uplatnit tak při splnění určitých podmínek osvobození od daně u přijatých výplat podílů na zisku od dceřiné společnosti obdobně jako mateřské společnosti mající formu akciové společnosti, společnosti s ručením omezením či družstva. Tato změna tak umožňuje lepší využití svěřenských fondů, neboť díky tomu jsou svěřenské fondy daňově neutrální - neposkytují daňové výhody, avšak současně, pokud jsou správně strukturovány, nepřinášejí ani daňové nevýhody.

Svěřenské fondy existují v České republice již od roku 2014. Jejich úprava v občanském zákoníku je inspirována právem Quebecu, kde tento institut funguje velmi dobře již 24 let. Přesto nebyl tento nástroj v ČR zpočátku příliš využíván, neboť v českém prostředí se jedná o relativně nový koncept, který byl pro mnoho lidí (včetně advokátů a notářů) velkou neznámou. V posledních 18 měsících však došlo k poměrně velké změně, a to nejen díky uplynulé době, ale také právě díky výše uvedeným pozitivním změnám týkajícím se daňového zatížení institutu.

Svěřenské fondy začínají být využívány i širší vrstvou obyvatel. Lze je dobře využít k mnoha účelům; nejčastěji však pro ochranu majetku, dědické záležitosti a předávání rodinných firem dalším generacím. Ve většině těchto případů zpřístupňují taková řešení, jež dosud v ČR neexistovala:

• Holdingové struktury

• Ochrana rodinného majetku proti budoucím rizikům a žalobám.

• Struktury k nalezení rovnováhy mezi potřebami současných partnerů s dětmi před majetkovými nároky ze současných a předchozích manželství.

• Struktury vedoucí ke zmírnění nejhorších účinků nepominutelného dědictví - včetně možnosti přeskočení generace.

• Předávání rodinných firem další generaci - struktury, jež umožní předání vlastnictví firmy rodině, ale její kontrolu ponechají v rukou zakladatele a/nebo přenechají profesionálním manažerům, které zakladatel sám určí.

• Svěřenské fondy pro veřejně prospěšné účely - poskytující školné, budující a spravující koncertní haly atd.

• Struktury spravující rodinný majetek ve prospěch dalších generací.

Pro fungování struktury využívající institut svěřenského fondu je však s ohledem na novost tohoto institutu zásadní, aby byla připravena a realizována ve spolupráci s odborníky na tuto problematiku. Důležité je nejen zpracování zakládací dokumentace, ale i následná správná administrace svěřenského fondu. Z hlediska zdanění jde pak o aspekty vložení majetku do svěřenského fondu, zdanění příjmů vytvořených činností fondu a následně, a to zejména o daňové aspekty budoucích plnění ze zisku či majetku fondu ve prospěch obmyšleného.

(Příspěvek připraven ve spolupráci s poradci společnosti Svěřenské fondy a trusty s.r.o.)