KempHoogstad daňové novinky 12/2016

Očekávané změny v daňových předpisech pro rok 2017

Pro rok 2017 je připravena celá řada změn, které se týkají zejména daně z příjmů, daně z přidané hodnoty a daňového řádu. Vzhledem k tomu, že je však novela stále ještě v projednávání Poslanecké sněmovny Parlamentu, je prakticky jisté, že její původně navrhovaná účinnost od 1. ledna 2017 bude na základě pozměňovacího návrhu posunuta až na 1. dubna 2017. Zároveň není vyloučeno, že v navrhovaném zákoně dojde ještě ke změnám, neboť již nyní existují určité pozměňovací návrhy týkající se např. snížení maximálních výdajových paušálů na polovinu nebo změn v podmínkách elektronické evidence tržeb. O vývoji ve schvalování novely vás budeme informovat.

Již nyní bychom Vás však rádi seznámili s nejdůležitějšími navrhovanými změnami, u nichž nepředpokládáme, že by měly být dotčeny případnými pozměňovacími návrhy. Kromě věcných změn v některých daňových oblastech je účelem mnoha navrhovaných úprav zejména zpřesnění legislativního znění daného zákona, potvrzení výkladové praxe nebo náprava některých nesrovnalostí.

Zákon o daních z příjmů

Změny v oblasti osvobození některých příjmů

Pětiletý časový test pro osvobození bude uplatňován nejen při prodeji nemovité věci, ale i při vypořádání spoluvlastnictví nemovité věci.

Pětiletá lhůta pro osvobození příjmů z prodeje podílu v obchodní korporaci a tříletá lhůta pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílových listů budou zahrnovat i dobu, kdy byl prodávaný zděděný obchodní podíl, resp. cenný papír nebo podílový list, vlastněn zůstavitelem, který byl příbuzným v řadě přímé či manželem.

Příjmy z prodeje domu či bytu nebo přijaté odstupné za uvolnění bytu bude možné osvobodit od daně z příjmů, pokud budou tyto prostředky použity poplatníkem na zajištění vlastní bytové potřeby. Doposud mohlo jít i o bytovou potřebu rodiny či dalších osob.

Osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílových listů do úhrnné částky 100 000,- Kč se nebude vztahovat na cenné papíry a podílové listy v obchodním majetku.

Osvobození příjmů z prodeje podílu v obchodní korporaci se nebude vztahovat na situaci, kdy jde o prodej podílu, který odpovídá nepeněžnímu vkladu společníka ve prospěch vlastního kapitálu uskutečněného do 5 let před prodejem. Tato změna by se měla uplatnit již pro rok 2016, neboť dosud se podmínka týkala nesystémově i peněžitých vkladů.

Změny v oblasti příjmů ze závislé činnosti

U drobných příjmů ze zaměstnání nepřekračujících v úhrnu 2 500,- Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele, bude zaměstnavatel nově uplatňovat 15% srážkovou daň. Pro dohody o provedení práce zůstává pro srážkovou daň zachován limit 10 000,- Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele.

Nově budou osvobozeny nepeněžní příjmy zaměstnance v podobě zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického či obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo zdravotnických prostředků na lékařský předpis, poskytnutých zaměstnavatelem z FKSP, ze zisku po zdanění či na vrub nedaňových výdajů (např. úhrada vitamínů, rehabilitace, brýlových obrouček).

Prohlášení k dani u zaměstnance pro účely daně ze závislé činnosti bude možné učinit i jiným způsobem než písemným, například elektronicky.

Změny v oblasti hmotného a nehmotného majetku

Podmínky pro odepisování technického zhodnocení u nájemce či uživatele hmotného majetku se budou moci nově aplikovat také u dalších poplatníků, kterým bude přenechán k užívání hmotný majetek (např. podnájemce nebo nový nájemce při postoupení nájemní smlouvy). Obdobně jako u nájmu se budou aplikovat v těchto případech i pravidla pro nakládání s technickým zhodnocením v okamžiku ukončení užívání hmotného majetku.

Možnost aplikovat tato nová pravidla se bude týkat technického zhodnocení, které bylo uvedeno do užívání po nabytí účinnosti novely.

V případě likvidace stavebního díla v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla, se součástí vstupní ceny stává daňová zůstatková cena likvidovaného díla. (Dosud nebylo upraveno a vstupovala tam účetní zůstatková cena.)

U odepisování nehmotného majetku budou doby odepisování stanovené zákonem považovány za minimální, tj. nehmotný majetek bude možné odepisovat i po delší dobu.

Změny v oblasti finančního leasingu, resp. potvrzení dosavadní výkladové praxe

Ustanovení o finančním leasingu se nevztahují na hmotný majetek vyloučený z odepisování a na nehmotný majetek.

Podmínky finančního leasingu jsou splněny, i pokud dojde k předčasnému ukončení smlouvy, avšak byla splněna minimální doba pronájmu a předmět leasingu byl převeden na uživatele.

Podmínky vztahující se k výši kupní ceny a zahrnutí majetku do obchodního majetku pro účely daňové uznatelnosti úhrady za užívání majetku před jeho nabytím platí pro veškeré případy, kdy poplatník úplatně užíval majetek (nejen formou nájmu, ale např. i různé inominátní smlouvy), který nebyl v jeho vlastnictví a nejednalo se o finanční leasing, a tento majetek následně koupí.

Zdanění tzv. rodinných fundací

Nově by měl být zaveden pojem rodinné fundace, který bude zahrnovat nadace či nadační fondy sloužící k podpoře zakladatele nebo jemu osob blízkých. Rodinné fundace nebudou veřejně prospěšným poplatníkem.

Výplata plnění ze zisku rodinné fundace bude příjmem z kapitálového majetku zdaňovaným srážkovou daní, zatímco výplata plnění z majetku bude patřit mezi ostatní příjmy zdaňované dle § 10 zákona o daních z příjmů. U výplat plnění z majetku bude možné aplikovat osvobození u bezúplatných příjmů poplatníka z majetku jím vloženého do rodinné fundace nebo vloženého osobou v linii přímé či vedlejší.

Rodinné fundace a svěřenské fondy budou zařazeny do definice mateřských společností a výplata zisku z podílů na obchodních korporacích jimi vlastněných tak může být za určitých podmínek osvobozena.

Ostatní změny

Navrhuje se zvýšit daňové zvýhodnění na jedno dítě z 17 004,- Kč na 19 404,- Kč a na druhé dítě z 20 604,- Kč na 24 204,- Kč ročně. Pro účely posouzení nároku na daňové zvýhodnění je rozhodující dosažení příjmů poplatníka ve výši šestinásobku minimální mzdy, přičemž nově bude třeba dosáhnout této hranice pouze součtem příjmů ze závislé či samostatně výdělečné činnosti.

Za příjmy ze zdrojů v České republice budou považovány kromě příjmů z prodeje nemovitostí či obchodních závodů umístěných v České republice i příjmy z jejich bezúplatného nabytí, přičemž to platí i pro převody mezi daňovými nerezidenty. Dále bude nově příjmem ze zdrojů na území České republiky i bezúplatné nabytí podílu na obchodní korporace se sídlem v ČR.

Novela potvrzuje výklad, podle kterého se při uplatnění srážkové daně při výplatě zálohy a doplatku na podílu na zisku pohlíží na obě výplaty jako na samostatné příjmy, u nichž se podmínky pro případné osvobození posuzují samostatně, tj. zvlášť pro zálohu a zvlášť pro následný doplatek podílu na zisku. Pokud je tedy např. poplatníkovi, který není mateřskou společností, vyplacena záloha na podíl na zisku a následně se před vypořádáním této zálohy na podíl na zisku (rozhodnutí valné hromady) mateřskou společností stane, nedojde dodatečně k osvobození původně zdaněného podílu na zisku.

Zákon o dani z přidané hodnoty

Bude zrušena specifická úprava pro uplatňování DPH společníky v rámci společnosti (dříve sdružení). Každý společník tak bude plnit povinnosti vyplývající mu ze zákona o DPH v souladu s obecnými pravidly a nezávisle na ostatních společnících, přičemž způsob mechanismu vzájemných plnění mezi společníky a ve vztahu k jejich odběratelům si budou společníci určovat sami podle charakteru jejich činnosti. Společnosti vzniklé do účinnosti novely budou moci postupovat podle stávajících pravidel po dobu 2letého přechodného období.

Bude zrušena specifická úprava pro stanovení dne uskutečnění zdanitelného plnění pro tzv. opakovaná plnění a pro plnění typu převod práv. Den uskutečnění se tak bude v zásadě řídit konkrétním charakterem daného plnění a obecnými pravidly. Ta budou nově obsahovat pravidlo pro plnění poskytované po dobu delší než 12 měsíců, kdy den uskutečnění plnění nastane nejpozději posledním dnem kalendářního roku následujícího po roce, v němž bylo plnění zahájeno.

Předmět finančního leasingu bude nově považován za obchodní majetek nájemce, s čímž bude nově souviset i povinnost případné následné úpravy odpočtu DPH z důvodu změny užití tohoto majetku. Změna by měla platit pro smlouvy uzavřené po účinnosti novely.

Měla by být zavedena povinnosti dodatečné úpravy uplatněného odpočtu DPH v případech, kdy dojde ke zničení, ztrátě či odcizení majetku, které nebudou řádně doloženy ani potvrzeny. Zákon tak nově jednoznačně zakotvuje úpravu odpočtu u případných mank.

V případě úpravy odpočtu DPH z důvodu prodeje dlouhodobého majetku se bude úprava provádět ve zdaňovacím období, kdy k prodeji došlo, nikoliv až za poslední zdaňovací období kalendářního roku.

Je navrhováno rozšíření uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti, a to při poskytnutí pracovníků pro stavební nebo montážní práce, při dodání nemovitosti prodávané dlužníkem z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji, při dodání zboží poskytovaného jako záruka při realizaci této záruky nebo při dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a výkonu tohoto práva nabyvatelem.

V rámci boje proti daňovým únikům bude zaveden institut tzv. nespolehlivé osoby, tj. osoby, která sice není plátcem DPH, avšak závažným způsobem porušuje své povinnosti vztahující se ke správě daně. Dále bude příjemce zdanitelného plnění ručit za úhradu daně při úhradě virtuální měnou.

Daňový řád

Správce daně bude mít nově povinnost zveřejnit informace a podmínky, za jakých bude možné provádět úhradu daně kartou. Předpokládá se však zatím pouze omezené využití zejména v oblasti úhrady soudních a správních poplatků, dovozního cla či některých např. silničních pokut.

Nově bude moci správce daně změnit stanovenou dobu posečkání platby daně či související podmínky, případně je doplnit, a to na žádost daňového subjektu.

Oznamovací povinnost správce daně nastane nově vůči živnostenským úřadům a rejstříkovým soudům již tehdy, když zjistí skutečnosti nasvědčující naplnění podmínek pro zrušení právnické osoby, pro zrušení nebo pozastavení živnostenského či jiného oprávnění nebo tehdy, když skutečnosti nasvědčují tomu, že daňový subjekt podniká bez oprávnění.

Mělo by dojít ke zvýšení sazby úroku z daňového odpočtu o 1 % ročně a dále k určité změně v oblasti podmínek, za jakých daňovému subjektu nárok na úrok z daňového odpočtu vznikne. Nově by totiž nárok na úrok neměl vznikat pouze v případě, kdy je uplatňován postup k odstranění pochybností, ale vždy, kdy od lhůty stanovené pro podání daňového přiznání (resp. od podání daňového přiznání, bylo-li podáno po lhůtě), z něhož nárok na daňový odpočet vyplývá, uplynulo více než 4 měsíce. Zákon však zakotvuje určité okamžiky, které budou běh doby pro vznik nároku na úrok z odpočtu stavět (např. výzva k odstranění vad podání či výzva k zahájení daňové kontroly).

Ke stažení: