KempHoogstad daňové novinky 11/2015

1. Výklady k některým otázkám z praxe

V rámci podzimního jednání koordinačního výboru mezi zástupci Komory daňových poradců a zástupci Generálního finančního ředitelství byl odsouhlasen výklad k některým nejasným otázkám zejména z oblasti DPH:

Nájem prostor a míst k parkování vozidel - uplatnění DPH

Podle zákona o DPH se osvobození nájmu netýká nájmu prostor a míst k parkování vozidel. V praxi však dochází k nejasnostem, zda jde o nájem prostor a míst, které byly k parkování vozidel pronajaty (tj. určeny k parkování stranami nájemní smlouvy), nebo o nájem prostor a míst, které byly k parkování vozidel určeny dle stavebních předpisů (např. kolaudací či souhlasem s užíváním stavby jako garáž nebo parkovací dům, apod.).

GFŘ potvrdilo navrhovaný výklad, podle kterého je kritériem pro uplatnění DPH skutečné využití pronajímaných prostor či míst k parkování, a nikoli jejich stavebně-právní určení. O daňovém režimu tj. osvobození či neosvobození takového pronájmu tak rozhodne hospodářský účel každé jednotlivé transakce (tj. účel nájmu).

DPH u vyvolaných investic z pohledu daně z příjmů

V praxi mají investoři v oblasti stavebních projektů často povinnost v souvislosti se svým projektem vynaložit náklady i na úpravu či vybudování přilehlé infrastruktury či jiného předmětu občanské vybavenosti. Vyvolaná investice je pak často bezúplatně převedena (např. na město). Takovýto převod podléhá DPH, pokud investor u vyvolané investice uplatnil DPH na vstupu.

Z pohledu daně z příjmů se náklady na vyvolanou investici stávají součástí vstupní ceny hlavní investice. Diskutovanou otázkou bylo, zda se součástí vstupní ceny stávají i výdaje na odvedenou DPH z titulu bezúplatného převodu, či zda by tato DPH mohla být v některých případech považována za daňový náklad.

Podle názoru GFŘ je DPH odvedená na výstupu v souvislosti s bezúplatným vyřazením vyvolané investice součástí vstupní ceny hlavního majetku, a nemůže být považována za jednorázově daňově uznatelný výdaj.

Osvobození od DPH při poskytování rekvalifikace

Pro účely osvobození od DPH používá zákon o DPH dva pojmy, které je nutno splnit. Musí se jednat o rekvalifikaci a poskytovatel k této rekvalifikaci musel získat akreditaci. Pojem rekvalifikace nečiní v praxi problém, neboť je řešen v prováděcím nařízení ke směrnici o DPH. Pojem „akreditace" naopak není pro účely DPH legislativně nijak vymezen. V praxi není často jasné, zda poskytovatel rekvalifikace je oprávněn uplatnit osvobození od DPH či nikoliv, a to s ohledem na splnění podmínky „akreditace k takové rekvalifikaci".

GFŘ potvrdilo navrhovaný výklad, že pouze subjekty, (i) které obdržely akreditaci či pověření od státní instituce nebo organizace, kterým je tato povinnost či právo uloženo právním předpisem, nebo (ii) které jsou „akreditovaným zařízením podle zvláštních právních předpisů", splňují podmínky pro osvobození rekvalifikace. Pro osvobození nepostačuje, aby osoba, která provádí rekvalifikaci, měla akreditován „nějaký" program a následně mohla osvobozovat veškeré rekvalifikace, ale akreditaci musí vlastnit na každý program, a teprve po splnění těchto podmínek ho může osvobodit od DPH. To neplatí pro odborné školy, které jsou podle výkladu Ministerstva práce a sociálních věcí „akreditovaným zařízením podle zvláštních právních předpisů", jestliže mají konkrétní odbornost ve svých vzdělávacích programech.

2. Přehled schválených změn pro rok 2016

S ohledem na pomalu se blížící závěr roku 2015 níže uvádíme přehled významných novelizací, které byly schváleny a jejichž účinnost nastane počátkem roku 2016.

Osvobození od DPH u dodání nemovitostí

Již na konci roku 2014 byly schváleny významné změny v ustanoveních zákona o DPH, které upravují podmínky osvobození v případě dodání nemovitých věcí. Účinnost těchto změn však byla na poslední chvíli posunuta až na 1. leden 2016.

Osvobození dodání pozemku se bude týkat pozemku, který (i) netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí a (ii) není stavebním pozemkem.

Definice stavebního pozemku je značně rozšířena, a to tak, že za stavební pozemek se bude považovat nejen pozemek, k němuž bylo vydáno stavební povolení, ale každý pozemek,

• na kterém má být zhotovena stavba pevně spojená se zemí a který je nebo byl předmětem stavebních prací nebo správních úkonů za účelem zhotovení této stavby, nebo

• v jehož okolí jsou nebo byly prováděny stavební práce za účelem zhotovení této stavby.

Pokud bude pozemek tvořit funkční celek se stavbou, nebo půjde o převod jiné nemovité věci, bude třeba posoudit osvobození tohoto dodání v návaznosti na uplynutí již dříve používané lhůty 5 let od vydání kolaudačního souhlasu nebo možnosti užívání stavby podle stavebního zákona. Nově však lhůta začíná běžet znovu kolaudačním souhlasem po podstatné změně dokončené stavby nebo užíváním po podstatné změně dokončené stavby, přičemž pojem „podstatná změna" není definován.

Nadále zůstává možnost uplatnit DPH i u dodání, které splňuje podmínky pro osvobození. Nově je však potřeba souhlas kupujícího, bude-li jím plátce. V takovém případě se také nově uplatní režim přenesení daňové povinnosti.

Lze očekávat, že v praxi bude vznikat řada otázek k aplikaci nově upravených ustanovení, např. v souvislosti s nevymezeným pojmem „podstatná změna stavby", alespoň do té doby, než bude k dispozici oficiální výklad finanční správy.

Kontrolní hlášení a elektronické podání přiznání k DPH

Jak jsme již několikrát informovali, budou od roku 2016 plátci DPH nově podávat tzv. kontrolní hlášení, které by mělo v zásadě obsahovat detailní informace o plněních, které plátce vykazuje v přiznání k dani z přidané hodnoty. První kontrolní hlášení se bude podávat za leden 2016 resp. Za 1. čtvrtletí, přičemž plátci - právnické osoby podávají kontrolní hlášení vždy měsíčně bez ohledu na jejich zdaňovací období pro účely DPH, a to vždy do 25. dne následujícího kalendářního měsíce. Plátci-fyzické osoby podávají kontrolní hlášení buď měsíčně či čtvrtletně v návaznosti na zdaňovací období pro účely přiznání k DPH, a to ve lhůtě pro podání příslušného přiznání k DPH. S porušením povinnosti je spojena řada sankcí v rozsahu od 1 000,- do 50 000,- Kč, výjimečně až do 500 000,- Kč. Sankce nebude možné ze strany správce daně zmírnit.

Upozorňujeme, že hlášení bude možné podávat pouze elektronicky.

Povinnost elektronického podání se bude nově od 1. ledna 2016 vztahovat i na všechny fyzické osoby v případě podávání přiznání k DPH a přihlášky či oznámení o změnách v registraci. Fyzické osoby s obratem nepřekračujícím 6 000 000,- Kč, kterým nevznikla povinnost elektronického podání v důsledku zřízení datové schránky, mohly doposud podávat tyto formuláře v papírové podobě.

Novela zákona o účetnictví a související novely

V září byla ve Sbírce zákonů vyhlášena novela zákona o účetnictví, která nabude účinnosti 1. ledna 2016 a o jejíž přípravě jsme vás již informovali. Novela zavádí novou kategorizaci účetních jednotek, přičemž pro jednotlivé kategorie účetních jednotek či konsolidačních skupin jsou stanoveny rozdílné účetní povinnosti týkající se zejména rozsahu a způsobu sestavení účetní závěrky či dalších výkazů. Kritéria pro kategorizaci účetních jednotek stručně shrnuje následující tabulka:

Malé a mikro účetní jednotky bez povinného auditu mohou sestavovat rozvahu a výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu (nově to platí i pro akciové společnosti). Dále nemusí sestavovat přehled o cash flow a o změnách vlastního kapitálu, ani zveřejňovat výkaz zisku a ztrát, tj. zveřejňují pouze rozvahu a přílohu k účetní závěrce. Některé malé a mikro účetní jednotky, které nejsou obchodní korporací (s výjimkou bytových a sociálních družstev) mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu (např. spolky). Většina mikro účetních jednotek nebude oceňovat reálnou hodnotou.

Střední a velké účetní jednotky mají povinnost sestavovat přehled o cash-flow a o změnách vlastního kapitálu. Pro některé z těchto jednotek byly tyto přehledy doposud dobrovolné. Za velké účetní jednotky se vždy považují subjekty veřejného zájmu (např. banky a pojišťovny) a vybrané účetní jednotky (např. organizační složky státu či územně samosprávní celky).

Účetní závěrku musejí nově zveřejňovat nejen účetní jednotky zapsané v obchodním rejstříku, ale i ty, které jsou zapsané v jakémkoli rejstříku (např. spolky). Nově je stanovena lhůta pro zveřejnění, a to nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne. Pro povinně auditované subjekty zůstává 30denní lhůta od ověření resp. schválení závěrky.

Výroční zprávu musejí nadále sestavovat jen účetní jednotky s povinným auditem a nově i svěřenecké fondy. Mikro, malé a střední účetní jednotky však ve zprávě nemusejí uvádět nefinanční informace. Kritéria pro povinný audit zůstávají nezměněna. Avšak podle související novely zákona o auditorech, bude muset zpráva o povinném auditu nově obsahovat i vyjádření auditora k výroční zprávě tj. auditor se bude vyjadřovat k účetní závěrce i k výroční zprávě v jedné zprávě. To bude mít vliv na ty subjekty, které byly zvyklé vyhotovovat výroční zprávu až po zprávě auditora k účetní závěrce.

Novela znovu zavádí i jednoduché účetnictví; to se však nevztahuje na fyzické osoby, jak tomu bývalo dříve, ale na určitý okruh účetních jednotek typu malých neziskových organizací např. spolků a církví.

Novelou jsou provedeny i některé dílčí změny jako např. změna ve vymezení vlastních nákladů, kterými jsou oceňovány zásoby vlastní výroby; vypuštění zřizovacích výdajů z nehmotného majetku či úprava způsobu nakládání s příspěvky na likvidaci solárních panelů formou tvorby rezervy (a s tím související novelizace zákona o rezervách).

Dále je připravována i související úprava prováděcích účetních vyhlášek popř. účetních standardů.

Novela zákona o dani z nemovitých věcí

O obsahu novely, která platí pro daň z nemovitých věcí počínaje rokem 2016, jsme vás blíže informovali v našich červencových novinkách. Připomínáme, že se nejedná o žádné zásadní změny, ale spíše o úpravy, které mají odstranit určité nepřesnosti či nejasnosti zákona, jež vznikly především v souvislosti s promítnutím rekodifikace soukromého práva do zákona o dani z nemovitých věcí.

3. Další připravované změny legislativy pro rok 2016

Další změny v daňové legislativě, které začnou platit v roce 2016, je možné ještě očekávat, a to jak do konce roku 2015 tak i počátkem roku 2016, neboť mnoho navrhovaných změn se nyní nachází ve schvalovacím procesu, zejména v Poslanecké sněmovně Parlamentu. O většině z nich jsme vás již v průběhu letošního roku v novinkách informovali. Jedná se zejména o přípravu zákona o prokazování původu majetku a zákona o elektronické evidenci tržeb či dílčí změny v zákoně o daních z příjmů (např. zamezení osvobození podílů na zisku, které představují u dceřiné společnosti položku snižující základ daně; zvýšení daňového zvýhodnění na děti; osvobození i pro penze vyplácené minimálně po dobu 10 let).

Nově upozorňujeme na novelu zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí, která byla po připomínkovém řízení předložena Poslanecké sněmovně Parlamentu, a která kromě snahy o odstraněních některých praktických problémů při aplikaci zákona navrhuje mimo jiné, aby poplatníkem daně byl vždy kupující.

Dále lze očekávat určité dílčí změny v oblasti DPH v souvislosti s přípravou celního řádu. Jednou z nich je např. zavedení režimu přenesení daňové povinnosti na kupujícího plátce, v případě koupě zboží s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku. V důsledku toho by již osoby neusazené v tuzemsku neměly při dodání zboží plátci v tuzemsku povinnost registrovat se zde jako plátci. Povinnost registrace by jim zůstala pouze v případě dodání osobě nepovinné k dani nebo osobě povinné k dani, která není plátcem.

O připravovaných změnách v legislativě vás budeme informovat podrobněji v návaznosti na vývoj ve schvalovacím procesu.