KempHoogstad daňové novinky 1/2019

Limity pro paušální výdaje u OSVČ od 2019 opět vyšší?

Pokud bude daňový balíček schválen ve stávající podobě, mohou se OSVČ a fyzické osoby - pronajímatelé s příjmy vyššími než 1 000 000 Kč - těšit na možnost uplatnění vyšších výdajových paušálů. Novela zákona o daních z příjmů by totiž díky pozměňovacímu návrhu měla již s účinností od zdaňovacího období roku 2019 zvýšit limity pro paušální výdaje na původní maxima platná do roku 2017:

• max. 1.600 tis. Kč pro výdaje uplatňované ve výši 80 % příjmů (příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a řemeslných živností)

• max. 1.200 tis. Kč pro výdaje uplatňované ve výši 60 % příjmů (příjmy z neřemeslných živností)

• max. 800 tis. Kč pro výdaje uplatňované ve výši 40 % příjmů (příjmy z ostatní samostatné činnosti - např. lékaři, advokáti, nezávislá povolání, tlumočníci)

• max. 600 tis. Kč pro výdaje uplatňované ve výši 30 % příjmů (příjmy z pronájmu)

Navrhovaná změna bude mít pozitivní dopad pro osoby s příjmy vyššími než 1 000 000 Kč. Například OSVČ uplatňující paušální výdaje ve výši 60 % s ročními příjmy ve výši 2 000 000 Kč, může za rok 2018 uplatnit výdaje pouze ve výši 600 000 Kč; za rok 2019 by to již měly být výdaje v dvojnásobné (maximální) výši tj. 1 200 000 Kč, což představuje úsporu na dani v částce 90 000 Kč.

Výše uvedené limity platily v zásadě do roku 2017, avšak pokud jich OSVČ využila, nemohla za určitých okolností uplatnit daňové zvýhodnění na dítě a slevu na manžela/manželku.

Pro zdaňovací období roku 2018 tj. pro daňová přiznání podávaná za uplynulý rok platí limity v poloviční výši, avšak již s plnou možností uplatnění daňového zvýhodnění či slevy na manžela/manželku.

Pro zdaňovací období roku 2019 by po schválení novely měly platit opět vyšší limity při zachování nároku na daňové úlevy.

Zahraniční povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem a superhrubá mzda

Máte-li zaměstnance, který nepodléhá povinnému sociálnímu a zdravotnímu pojištění v České republice, ale podléhá zahraničnímu pojištění některého ze státu Evropské unie nebo státu Evropského hospodářského prostoru či Švýcarska, dochází od ledna letošního roku ke změně při výpočtu jeho superhrubé mzdy pro účely výpočtu daně ze závislé činnosti.

U tohoto zaměstnance se do superhrubé mzdy nově započítává částka pojistného, kterou zaměstnavatel skutečně platí jako povinný příspěvek do tohoto zahraničního pojištění, namísto původně zahrnovaného fiktivního českého pojistného ve výši 34%. To znamená určité administrativní zatížení, neboť tuto částku bude nutné zjistit v příslušném státě a doložit ji. Dopady na výši zdanění zaměstnance mohou být různé v závislosti na tom, v jaké výši a zda vůbec příslušný zahraniční systém sociálního zabezpečení příspěvky zaměstnavatele požaduje.

U zaměstnanců podléhajícím systému pojištění ve státě mimo EU bude superhrubá mzda nadále navyšována o fiktivní české pojistné.

Brexit a jeho daňové souvislosti jsou zatím velkou otázkou

Odchod Velké Británie z Evropské unie s sebou ponese samozřejmě dopady do mnoha daňových oblastí, a to jak pro podnikatelské subjekty, tak i pro občany. Jaké tyto dopady budou z českého daňového hlediska, však bude možné posoudit, až bude jasné, zda dojde k dohodě o odchodu s Británií a určitému přechodnému období, či zda situace dospěje do tzv. tvrdého brexitu. Kromě změny režimu vzájemného obchodování v oblasti cel a daně z přidané hodnoty budou muset zejména podnikatelé mít na vědomí dopady i v oblasti daně z příjmů jako je např. potenciální povinnost uplatnění srážkové daně či zajištění daně při uskutečňování různých plateb ve prospěch britských subjektů. V těchto případech bude relevantní zejména smlouva o zamezení dvojího zdanění uzavřená s Velkou Británií. Pro občany obou států majících příjmy z druhého státu či vykonávající aktivity na jeho území může brexit znamenat ztrátu určitých daňových výhod a potřebu řešení otázek týkajících se jejich sociálního zabezpečení a plateb příslušného pojistného.
Vláda připravila návrh zákona, který by měl upravovat některé dopady tvrdého brexitu na přechodné období do konce roku 2020 a tento zákon nyní čeká na projednání v Senátu. Z výše jmenovaných oblastí se však zákon zabývá pouze některými otázkami daně z příjmů, přičemž na mnohé neposkytuje jednoznačnou odpověď. Otázkou určení příslušnosti pracujících osob k sociálnímu pojištění se úpravy v zákoně nezabývají s výjimkou otázky nároku na podporu v nezaměstnanosti.