Navrhované změny ve zdanění právnických osob od roku 2019
V oblasti daně z příjmů právnických osob obsahuje připravovaná vládní novela zejména implementaci pravidel vyplývajících ze směrnice Evropské unie proti vyhýbání se daňovým povinnostem (ATAD).
Omezení uznatelnosti tzv. nadměrných výpůjčních nákladů
Finanční náklady související s přijatými půjčkami, úvěry ale i např. s leasingem a deriváty převyšující případné související finanční výnosy, budou daňově uznatelné do maximální výše 80 miliónů Kč resp. do výše 30 % daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy, pokud bude tato částka vyšší.
Do výpůjčních nákladů budou zahrnovány také např. kurzové rozdíly a úroky, které jsou součástí ocenění dlouhodobého majetku nebo finančního leasingu (relevantní pro majetek zařazený do užívání nebo přenechaný k užívání po 17. červnu 2016).
Neuznané výpůjční náklady by mělo být možné odečíst v budoucích zdaňovacích obdobích, pokud v těchto obdobích limit pro omezení uznatelnosti nebude překročen.
Pravidlo by se mělo uplatnit v zásadě u všech subjektů s výjimkou vybraných finančních institucí a subjektů stojících mimo skupinu, přičemž omezení uznatelnosti se vztahuje i na finanční výdaje související se závazkovými vztahy, jež vznikly před účinností novely.
Stávající pravidlo nízké kapitalizace omezující uznatelnost finančních výdajů na financování od spojených osob zůstává nezměněno.
Zdanění vybraných příjmů zahraniční ovládané společnosti (tzv. CFC pravidlo)
Vybrané příjmy zahraniční ovládané společnosti (např. příjmy z licenčních poplatků, z podílů na zisku, z poskytnutého financování, z prodeje obchodních podílů) budou součástí základu daně české ovládající společnosti, která drží přímo či nepřímo na ovládané společnosti více než 50% podíl, nebo se podílí z více než poloviny na jejím zisku či hlasovacích právech. Za ovládanou společnost se bude považovat i stálá provozovna české společnosti umístěná ve státě, s nímž má ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, podle které je dvojí zdanění těchto příjmů vyloučeno metodou vynětí.
Pravidlo se uplatní, pokud zahraniční společnost nevykonává podstatnou hospodářskou činnost a její zdanění v zahraničí je nižší, než by byla polovina její daňové povinnosti v ČR.
Případné ztráty zahraniční ovládané společnosti nebude možné odečíst od základu daně české společnosti, ale jen od zdanitelných budoucích zisků ovládané společnosti po dobu 3 následujících let.
Zavedení tzv. zdanění při odchodu („exit taxation") - s účinností až od roku 2020
Předmětem zdanění se má stát přemístění majetku právnické osoby z ČR do zahraničí bez změny vlastnictví tohoto majetku, tj. v zásadě půjde o přemístění majetku do stálé provozovny umístěné v zahraničí nebo o přemístění daňového rezidentství do zahraničí.
Zdanění bude podléhat rozdíl mezi tržním oceněním a daňovou hodnotou takového majetku, přičemž novela předpokládá možnost rozložení úhrady daně na splátky po dobu nejvýše pěti let.
Řešení hybridních nesouladů - s účinností až od roku 2020
Úprava by měl zabránit situacím, kdy v důsledku rozdílných vnitrostátních předpisů (např. v právní kvalifikaci subjektů, finančních instrumentů, definice stálé provozovny) jednotlivých států, je možné v rámci skupiny dosáhnout daňových výhod v podobě např. dvojího nezdanění příjmu nebo dvojího snížení základu daně odpočtem týchž nákladů. Pravidla by se měla týkat hybridních nesouladů nejen v rámci členských států, ale i ve vztahu ke třetím zemím.
Zrušení nižšího zdanění pro vybrané investiční fondy
Vláda odsouhlasila také návrh senátní novely zákona o daních z příjmů, podle které by výhoda nižšího zdanění sazbou 5% neměla platit pro investiční fondy, které splňují pouze podmínku, že jejich akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu. Tyto fondy by měly být zdaněny stejnou sazbou jako ostatní právnické osoby tj. 19%. Záměrem je zabránit využívání institutu investičního fondu pouze za účelem daňové optimalizace v případech, kdy je fond vlastněn pouze několika vlastníky a s jeho akciemi není obchodováno.
