DPH a základ daně z nabytí nemovitých věcí
Od roku 2014 je v praxi většinou aplikován postup, že v případech, kdy je základem daně z nabytí nemovitých věcí cena sjednaná, je tím rozuměna cena sjednaná včetně DPH. Tento postup je založen zejména na oficiálním výkladu finanční správy, který se opírá o znění důvodové zprávy k zákonnému opatření upravujícímu daň z nabytí nemovitých věcí od roku 2014. Důvodová zpráva totiž uvádí, že cenou sjednanou se rozumí celková cena včetně DPH.
Nejvyšší správní soud se nyní zabýval případem, kdy poplatník daně z nabytí nemovitých věcí, který byl jako prodávající povinen podat přiznání k této dani, stanovil základ daně ve výši ceny sjednané bez DPH, přičemž finanční úřad tento postup neakceptoval a daň vyměřil z ceny sjednané včetně DPH. Postup finančního úřadu, který následně potvrdil i krajský soud, se opíral zejména o výše zmíněné znění důvodové zprávy. Nejvyšší správní soud se však ve svém rozhodnutí přiklonil k názoru a argumentům poplatníka a rozhodl, že DPH v daném případě nemá být součástí základu daně pro účely daně z nabytí nemovitých věcí.
Nejvyšší správní soud své rozhodnutí odůvodnil mimo jiné tím, že úprava základu daně v zákonném opatření je sice formulačně mírně odlišná od původní legislativní úpravy v zákoně o dani z převodu nemovitostí, avšak věcně nepředstavuje v zásadě změnu oproti dřívějšímu vymezení základu daně před rokem 2014, kdy bylo jinými rozsudky potvrzeno, že základem daně je cena bez DPH. Pouhé konstatování záměru zákonodárce v rámci důvodové zprávy k zákonnému opatření bez dalšího vysvětlení, že sjednanou cenou se rozumí celková cena včetně DPH, nelze považovat za výslovné zakotvení této změny do příslušných předpisů.
Dalším argumentem Nejvyššího správního soudu je i rozpor s principem daňové neutrality, kdy nelze akceptovat, aby pouze z důvodu, kdy je poplatník plátcem DPH, byl zatížen vyšší daní z nabytí nemovitých věcí, než jiné srovnatelné subjekty, které by plátci DPH nebyly.
Na základě výše uvedeného mohou prodávající, kteří hradili daň z nabytí nemovitých věcí ze základu daně ve výši ceny sjednané včetně DPH v období od roku 2014 do 31. října 2016, zvážit možnost podání dodatečného přiznání. Aplikaci výše uvedených závěrů i pro převody uskutečněné po novele zákonného opatření účinné od 1. listopadu 2016 je třeba blíže analyzovat, neboť rozsudek se zabýval případem, který se řídil zněním zákonného opatření před touto novelou.
